Zápisky z dovolené v Chorvatsku

Dnes sepíšu krátký článek o své dovolené v Chorvatsku a podělím se o pár zážitků a fotografií. Dovolená probíhala v období 23.7. - 4.8.2017 s tím, že v neděli jsme vyrazili na místo a dnes (tedy v pátek) jsme se vrátili zpátky do Prahy.

Takže nejprve začnu tím, kam jsme se vydali. Cílem naší cesty byl ostrov Vir, kde jsme se v ulici Kozjak (?) ubytovali v apartmánu.


Vir je jeden z asi 300 ostrovů zadarského souostroví v chorvatské části Jaderského moře. Pěstuje se zde vinná réva, olivy a citrusové plody. Na ostrově jsme našli i písečné pláže. Překvapením pro nás bylo, že se zde dají nalézt hospody, ve kterých se čepuje české pivo, - i když zase tak velké překvapení to asi nebylo 😃, - a našli jsme ho i v obchodě, konkrétně Velkopopovického Kozla.

Cesta trvala i s přestávkami cca 11 hodin a na ostrov jsme snadno dojeli přes vztyčený most. Pro mě to byla úplná premiéra s Chorvatskem, takže se mi moc zalíbila krajina a malé domečky, které očividně sloužily cizincům jako "letní chatky".


Hned nějaký z prvních večerů jsme navštívili malé městečko, které bylo nedaleko našeho apartmánu. Omlouvám se, ale název skutečně nevím. Nic moc zajímavého na povídání tam nebylo kromě toho, že měli naprosto výbornou zmrzlinu! Jak jsem říkala, byla to pro mě premiéra jak s Chorvatskem, tak i s přímořskou oblastí obecně (Tunis, ve kterém jsem byla asi v šesti letech a nic si z něj nepamatuji, nepočítám 😃), takže mě výběr z příchutí jako je Kinder, Rafaelo, Snikers, atd. úplně nadchnul a kromě toho také porce, na kterých - na rozdíl od čecháčků - skutečně nešetří! Cestou zpátky nás chytla pěkná bouřka, ale to byl jediný deštík, který jsme na dovolené zažili. Ke konci bych si klidně vyžádala nějaké repete.

Kromě návštěvy města jsme samozřejmě pravidelně okupovali pláž. Většinu času jsme strávili na jedné, která byla pár kroků od apartmánu. Z části byla kamenitá a z části písečná. Překvapilo mě, že i navzdory písku byla voda nádherně čistá a i z lehátka se dalo dohlédnout na dno. V moři to opravdu žilo. Všude samá černá "mořská okurka" (?), spousta ryb a hlavně krabů, co žijí v lasturách! Odvezli jsme si taky pěknou řádku mušlí. Byla zde i malá zřícenina pravděpodobně nějakého hradu, který dříve bránil ostrov. Bohužel nevím, jak se pláž jmenovala, ale myslím, že strýček Google by podle vodítek určitě poradil.

Stala se mi zde veselá věc. Když jsem se opalovala, tak po mě začal lézt malý mořský krab. Snažila jsem se ho chytit, abych ho mohla vrátit do vody, ale byl dost rychlý a utekl mi. 😃

Takže tady představuji první fotky z popisované pláže, které jsou focené z mola:


Na druhou stranu od apartmánu byla další pláž, která ovšem byla celá kamenitá, takže se do ní bez bot skutečně jít nedalo, ale voda tu byla díky tomu nádherně průzračná. Zde jsme kromě krábků, ryb a ulit mušlí našli i velkého kraba, který si to štrádoval po dně. Podvodní život zde byl mnohem bujnější. Například tu žili i mořští ježci, kteří také znamenali velké nebezpečí pro chodidla.


Jeden den jsme věnovali půldennímu výletu do Zadaru. Je to město v Dalmácii, na pobřeží Jaderského moře, 200 m jižně od Zagrebu. Šli jsme na prohlídku několika památek, mezi které patří například katedrála sv. Anastázie, do které nás samozřejmě nepustili, protože kluci měli šórtky a my krátké šaty. Nicméně v tom vedru se to ani jinak nedalo, takže jsme prohlídku oželeli. Prohlédli jsme si alespoň věž kostelu sv. Donáta, ze které mám fotky s vyhlídkou na město a moře:


Ta sexy kočka jsem samozřejmě já...

Tak si povíme něco málo ke kostelu sv. Donáta, který se dříve jmenoval kostel sv. Trojice. Pochází z 9. století. Je nejcennější předrománskou památkou v Chorvatsku a symbolem města Zadar. Podle legendy byl vystavěn zadarským biskupem Donátem a v 15. století mu byl také zasvěcen. Díky dobré akustice zde od roku 1960 pravidelně probíhá mezinárodní festival středověké a renesanční hudby Hudební večery ve svatém Donátu.

Věž slouží jako zvonice a je zde hned několik velkých zvonů, na které si člověk během výšlapu na vrchol může doslova "sáhnout". Byla jsem ráda, že jsme zde byli v rozumnou dobu, protože zvuk bití srdce těchto zvonů by uvnitř ve věži nemusel být úplně příjemný.

Poté jsme se zastavili v restauraci na chorvatské pizze a pokračovali jsme směrem k pobřeží, kde se nachází Mořské varhany. Na YT určitě najdete spoustu videí, kde si můžete poslechnout, jak hrají. Jedná se o architektonický objekt a experimentální hudební nástroj, v němž jsou tóny vyluzovány pomocí vzduchu vytlačovaného mořskými vlnami:


Kromě varhan jsme na nábřeží sledovali vystoupení tanečníků a nedočkavě jsme vyhlíželi západ slunce, který byl hlavním lákadlem dnešního výletu:


Druhý týden jsme se vydali na návštěvu města Nin, které je od Zadaru vzdáleno asi 15 km severozápadním směrem. Již v době antického Říma se stal důležitým střediskem. Později byl hlavním městem celé provincie a sídlilo zde první chorvatské biskupství. Ve městě se zachovala řada památek, které jsme měli možnost vidět, například trosky římského chrámu z 1. století našeho letopočtu, městské hradby, kostel sv Anselma, do kterého jsme opět nemohli. Viděli jsme i kostel sv. Kříže, který je nejmenší katedrálou na světě. Poblíž stála socha Grgura Ninského, nejslavnějšího biskupa pocházejícího z Chorvatska, který žil v období formování chorvatského státu.


Následně jsme se vydali na pláž u Ninu, která byla opět písečná. Zvláštní na ní bylo, že moře tu bylo velice mělké, takže většinu času dosahovala voda jen po kolena. Díky tomu to byl ráj pro sběratele mušlí jako jsem já. Mušlí zde bylo opravdu hodně a našli jsme i mnoho velkých lastur, které ještě byly zavřené. Kromě nich zde opět byla spousta ryb a krábků. Tady jsme asi nasbírali nejvíc mušlí a omylem jsme sebrali i lasturu s živým krabem, který to pak chudák nepřežil. 😓 Takže bude velká operace dostat ho ven. 😃


Další zastávkou se pro nás stal zábavní vodní park Zaton. Nejprve jsme se šli najíst, a pak nás čekala cesta na pláž. Moře tady nebylo moc čisté, ale užili jsme si tu dost zábavy na vodních skluzavkách a dalších zábavních prostředcích.


To je ode mě asi k Chorvatsku vše. Nebylo moc co vyprávět a stejně si myslím, že ho všichni už znáte jako své boty. Co se fotek týče, tak pokud budou k dispozici nějaké neutrální fotky z druhého foťáku, tak je sem určitě vystavím. Kvalitou i obsahem by mohly být o dost lepší než tyto, které jsou foceny mobilem.

CONVERSATION

0 comments:

Okomentovat

Back
to top