Zlomená srdce - Kapitola 24 (část 1/2)

Návrat

Po Amonově návratu na panství se dozvěděl o Nalině neuposlechnutí jeho žádosti. Horší část pro něj bylo zjištění, že se od jejího odjezdu ještě nevrátila. Nakonec uposlechne výzvu Gilberta, aby se vydal do Fabulexu, kde na něj již čekal Kai i Ridley. Vydal se tam s myšlenkou, že o ní možná budou něco vědět tam. Pln obav následován svojí novou služebnicí vyrazil na cestu.
Do Fabulexu dorazil brzy a bez delšího rozmýšlení se vydal uličkami Bílého města rovnou k paláci. U jeho dveří opět stála hnědovlasá žena a další voják.
„Přejete si?“
„Jmenuji se Amon Flare. Měl jsem se za králem dostavit…“
„Ah, ano. Já vím. Prosím, pane,“ pokyne rukou ke dveřím a nechává netrpělivého Amona projít.
Ten spěšně vchází dovnitř. V chodbě naráží na dvojici jemu známých tváří. Nala a Marth stojí naproti sobě a zdá se, že něco řeší.
„Řekl ti něco před smrtí?“ ptá se ho s tázavým pohledem Nala.
„Ne,“ odvětí tvrdým hlasem s odměřenou tváří Marth.
Nala jen smutně sklopí pohled. Vzpomněla si na Kaiovu tvář, když plukovníkovo vychladlé tělo přivezli k jeho nohám. Ani on nevěděl o tom, že Crawford se vydal na jistou smrt. Marth mu to ani neřekl. Stejně jako to neřekl Nale. Jeho nepravděpodobné hrdinství a oběť zůstávali v tajnosti.
Amon nevnímá, o čem oni dva hovoří. Oddechuje si, že je Nala živá a zdravá a Marth samozřejmě také. Bez delšího rozmýšlení vykročí kupředu.
„Amone,“ rozzáří se jí do té chvíle smutné oči. „Dokázal si to!“ zajásá.
„Nalo,“ zamračí se. „Proč si to udělala? Bál jsem se o tebe!“
„Omlouvám se, ale nebyl čas ti to vysvětlovat. Kdyby si to věděl, určitě by si byl při své cestě jak na trní a nesoustředil by ses. Mohlo by ti to uškodit. Omlouvám se, že jsem lhala, ale nešlo to jinak,“ ospravedlňuje se.
„Na vyříkávání budete mít čas později,“ odtuší vážný monotónní hlas. Do chodby právě věšel Tear s jeho velmi vážnou tváří a s rukama založenýma za zády. „Král si vyžádal vaši přítomnost v trůnním sále.“
Trojice bez váhání následuje jeho kroky. V místnosti je spolu s Kaiem a Tearem ještě Ridley.
„Pane Amone?“ vydechne mladý panovník a usměje se na něj. „Takže jste se nakonec také vrátil.“
„Přijel jsem před chvílí.“
„To je skvělé. Už jsem se bál, že to nestihnete. Nala dorazila včera k večeru, aby mi vrátila vypůjčenou loď a…“ Jeho oči se zaplaví tím osobitým smutkem. Vzpomene si na oběť svého nejvěrnějšího vojáka, který byl i jeho pravou rukou. „Nakonec tu přečkala noc.“
„Děkuji, že jste se o ni postaral, pane,“ přikývne děkovně Amon, ale jeho výraz je zamračený. Je naštvaný, že Nala porušila své slovo.
„Máme aktuální informace o pohybu sapphirehallských vojsk, ale co je teď nejdůležitější,“ nadechuje se, „našli jste služebníky?“
„Já jsem ho získal,“ přikyvuje Amon.
„Já také,“ dodává Nala.
Amon na ni zvídavě pohlédne. Nala se dívá zpříma na Kaie.
„Takže pokud dobře počítám, nakonec byla pravda, že jsou čtyři…“ vydechne. Zdá se, že je tou informací překvapen, i když byly jisté předpoklady, že by čtvrtý chrám skutečně existoval.
„Já získal Velaforu ze západního kontinentu,“ spouští Amon.
„A já našla čtvrtý chrám na severu a v něm spícího služebníka jménem Yukiya,“ vydechne zdráhavě. Stále je plná smíšených pocitů z této tajemné bytosti.
„Cítím jejich přítomnost,“ vydechne Tear stojící jako vždy po králově boku. „Stojí u svých pánů, ale maskují svoji podobu.“
Zdá se, že on byl jediný ze služebníků, který neskrýval svoji přítomnost. Stále byl viditelný. Možná už si za ta desetiletí zvykl na přítomnost lidí a jejich způsob života. Začlenil se.
Kai přikyvuje. „Nechť vám vaši služebníci poslouží stejně jako mě Tear. Pro lid.“
„Pane, než začnete hovořit,“ spustí Nala. Kleká si na jedno koleno a sklání hlavu. „Chci se vám znovu omluvit za neštěstí, které jsem vám svou výpravou přinesla. Služebník, kterého jsem probudila, chtěl pomoci, ale bylo už pozdě. Neměli jsme čas si o tom promluvit, takže proto teď-“
„Služebníci dokážou vyléčit zranění, ale nedokážou křísit mrtvé,“ odtuší Tear.
Kai se na pokornou dívku mile usměje a schází schůdky, aby mohl položit své dlaně na její ramena a znovu ji postavit na nohy. „Všichni jsme znali rizika. Plukovník tam byl, aby vás chránil. To také udělal.“
„Věděl jste to?!“ vyhrkne bez přemýšlení. „Řekl vám, že tam zemře a vy jste ho tam stejně poslal?“
Kai překvapeně pohlédne do její zmučené tváře. „O čem to mluvíte, paní Nalo?“
„Viděla jsem to. Viděla jsem v jeho tváři, že o tom celou dobu věděl. Znal svůj osud ještě dřív, než nastoupil na tu loď, tak proč…? Udělal by to, pokud by to byl váš rozkaz.“
Marth smutně sklání pohled do země. „Máš pravdu. Věděl o své smrti už delší dobu, ale neřekl o ní nikomu. Nechtěl zatěžovat svého pána, protože věděl, že by ho na tu výpravu nikdy nepustil a mohlo to změnit celý slet událostí. Řekl mi to před tím, než zemřel,“ spustí upřímným tónem. „Omlouvám se, že jsem to neřekl dřív, ale myslel jsem, že to nebude třeba.“
Nala překvapeně rozevře oči dokořán. „Ale proč by Crawford udělal něco takového…?“
„Je velmi vážná situace a on to věděl. Snažil se chránit osud Fabulexu,“ odtuší Kai. „Neberte si jeho smrt za vinu. Byla to jeho volba. Kolik lidí tohle může říct?“
Nala stále nedokáže uvěřit, že by Crawford skutečně udělal něco takového.
„Omlouvám se, ale nějak se nechytám…“ odtuší Amon. „Plukovník Crawford je mrtvý?“
Kai přikyvuje s tím neskrývaným smutkem v jeho tváři.
Amon nemá, co dodat. Stačí mu to, co pochopil z jejich rozhovoru. Jeho oběť je pro něj stejně překvapující jako pro Nalu.
„Nicméně to si uvědomujeme všichni. Ridley před chvílí přišel s novými informacemi, takže je dobře, že jste tu oba,“ pokračuje Kai v návaznosti na události, které se ve světě odehrávají, vážným tónem. „Sapphirehall mobilizuje flotilu. Započíná útok na Arcadii. Chce ji jedním tahem obsadit.“
„Takže už to začalo,“ vydechuje Amon.
„Tohle je ta šance, pane Amone, kterou jste chtěl,“ odtuší Kai. „Společnými silami to zastavíme.“
„Já jdu s vámi!“ řekne rozhodným hlasem Nala.
Kai se usměje. „O tom nepochybuji.“
Amon je znepokojený, ale neřekne ani slovo. Stejně by ho neposlouchala stejně jako s její výpravou na hledání služebníka.
„Je těžké říct, jestli sám armádní generál a jeho služebník zaútočí na Arcadii. Tím, že rozděluje armádu, se stává Sapphirehall zranitelnějším přímo ve svém srdci. Svoje kohorty pošlu k Arcadii,“ pokračuje. „Připojím se k nim společně s Tearem pro případ, že by nakonec došlo ke střetu s sapphirehallským služebníkem, s Isabel.“
Yukiya vydechne.
Nala jeho hlesnutí zaslechla. Překvapeně se obrací přes své rameno, ale stále ho nedokáže vidět. „Děje se něco, Yukiyo?“
Ne, má paní,“ namítá hlas v její hlavě. „Zachvátil mě jen takový pocit.
Nala se zamýšlí. Je možné, že by Yukiya znal Isabel. Všechno by to začínalo dávat smysl. „Žena s vlasy jako zlato… Blesk dokáže prolomit led…“ zamýšlí se nad jeho slovy z chrámu.
„Potom já, Nala a naši žoldáci zaútočí na Sapphirehall,“ odvětí Amon. „Dobiju citadelu.“
„Správně. Dřív nebo později bych se k tomu dostal,“ přikyvuje Kai. „Abernanta může potkat kdokoliv z nás. A každý z nás vlastní služebníka. Vy dokonce dva.“
„Sapphirehall je velký. Je dost možné, že se budeme muset rozdělit,“ přidává se do rozhovoru Nala. „Bude lepší, když tam budeme oba i s našimi služebníky.“
Kai opět souhlasně přikývne. „Vraťte se na své panství a zmobilizujte armádu,“ spustí. „Zatímco moje síly budou bránit Arcadii, vaše vojsko vrazí klín do srdce Sapphirehallu. To je pravá strategie k vítězství.“
„Podpořím vás oba v tomhle boji,“ přikývne směrem k dvojici Ridley. „Je čas, abychom se vrátili na panství.“
„Vyrazíme,“ souhlasí Amon. „Neměli bychom ztrácet čas.“
„Až se vrátíme, okamžitě začnu s přípravami. Gilbert během vaší nepřítomnosti nastřádal dost vojáků,“ pokračuje Ridley.
„Nechám vám připravit nejrychlejší koně ze stáje, abyste na panství dorazili co nejdříve,“ dodává Kai.

„Naše kohorty teď skýtaj nad pět set novejch členů,“ odtuší Gilbert svým osobitým nakřáplým hlasem, když s Nalou a Amonem po svém boku kráčí chodbou mezi mobilizující se posádkou. „Není to sice armáda snů, ale většina z nich už přišla s ucházejícim výcvikem, takže podle mě se s takovou armádou dá vyhrát válka.“
Nale se nadšeně rozzáří oči. Nečekala by, že Gilbert odvede tak dobrou práci. Se šťastným úsměvem mu skáče kolem krku.
Gilbert překvapeně rozevře oči a rychle ji od sebe odstrkává. „Hej! Nešahej na mě!“ Nakonec se jen pobaveně ušklíbne. „Přišel se přihlásit taky nějakej maník ze Solinu. Prej tam bude dědit divadlo nebo co… Bylo mi to celkem volný, ale přitáhnul dost dobře cvičenejch mužů. Hraje si na nějakýho šlechtice nebo co, ale mě přijde pěkně ujetej. Má dokonce i vlastní dvoučlennou ochranku.“ Gilbert se zplna hrdla zasměje a otevírá dveře do jednoho z pokojů, kde probíhají přípravy vojáků v plných obrátkách. „Chtěl se s tebou setkat vosobně,“ odtuší směrem k Nale. „Tak sem mu slíbil, že až se vrátíš, tak s nim promluvíš.“
Nala přikyvuje a vchází do místnosti. Amon ji následuje a jako poslední za nimi vejde i Gilbert. Ten se staví před trojici mužů, kteří se akorát oblékají do brnění.
„Hej, Eliasi, tak tady jí máš,“ pokyne k Nale rukou Gilbert.
Muž, kterého oslovil Elias, zvedá svůj pohled k ní. Jeho oči mají hlubokou zelenou barvu a hned zazáří nadšením, když spatří Nalu. Okamžitě si před ní kleká na jedno koleno a bere si její ruku do dlaně, aby jí políbil na hřbet. Smyslným pohledem pohlédne opět do její překvapené tváře.
„Zaslechl jsem pouze zvěsti o vaší neskonalé kráse, ale ani z části se nepřibližovali k dech beroucí skutečnosti,“ spustí velmi naškrobeným hlasem. „Mé jméno je Elias Goldstein, prosím, přijměte mé tělo, které vás bude chránit dnem i nocí, a mého ducha, který vám bude dobrým rádcem a oporou. Budu vám sloužit, dokud si mě sama smrt nevyžádá do svých služeb.“
Nala s překvapeným výrazem zírá do jeho dychtivé tváře. Nedokáže uvěřit svým očím ani uším.
Jak si to dovoluje s vámi takto hovořit? Já jsem váš ochránce. Mám ho zabít, má paní?“ zeptá se Yukiya.
„Ne!“ vykřikne hlasitě Nala, když se probouzí ze svého překvapení a rychle vymaňuje svou ruku z jeho sevření.
Všichni muži v místnosti na ni překvapeně pohlédnou. Nikdo nemůže slyšet Yukiyův hlas, když skrývá svou přítomnost. Jenom Nala ho slyší ve své hlavě jako myšlenku.
„Tedy… Chci říct, že vám děkuji, myslím,“ vydává ze sebe zdráhavým hlasem. Stále je dost překvapená jeho výstupem.
Gilbert se vedle ní jen potutelně pošklebuje. Nala ho popadá za límec jeho kožené vesty a táhne ho ven z místnosti. Když se za nimi zavřou dveře, nevěřícně pohlédne do jeho tváře.
„Co přesně si mu slíbil, Gilberte?“ spustí výhružným tónem.
Ten se jen pobaveně směje. „Chtělas vojáky, tak je máš,“ krčí rameny. „A ještě něco…“ dodává a pohlédne za ní.
Nala se obrací. Její oči se rozevřou překvapením, když v chodbě spatřuje známou tvář. Stojí tam žena oděná v černé uniformě s rudým znakem na hrudi. Má dlouhé temně černé vlasy a pronikavě černé oči. Vedle ní z každé strany stojí jeden žoldák v podobných uniformách s černými helmami. Je to Arietta a její žoldáci z Black Hand.
Arietta se mile usměje a pokládá si ruku na srdce s lehkou úklonou. „Královno, dovolte, abych vám znovu nabídla své služby… alespoň pro tentokrát. Potáhnu s vámi do války!“
Nala se šťastně usměje. Je plná těch hřejivých emocí, které už tak dlouho necítila. Možná to bylo způsobeno těhotenstvím, které si pohrávalo s jejími pocity, ale nedokázala se ovládnout, aby ji neobjala. Skáče jí kolem krku stejně jako před tím Gilbertovi. „Arietto!“
„Královno…“ usměje se s překvapeným výrazem a pokládá jí své dlaně na záda. „Nečekala bych takovou odměnu ještě před bojem.“
„Dobře, tohle si můžete říc potom,“ zavrčí Gilbert. „Teď se musíme nalodit.“
Arietta ho se svými muži následuje na pláž, kde už se všichni vojáci naloďují na lodě, které jim poslal Fabulex.
Amon a Nala se postaví na pobřeží a hledí na všechny přípravy.
„Zdá se, že po době tvé vlády tady, mě všichni přehlíží,“ utrousí pobaveně Amon.
„A to jsem vládla sotva hodinu,“ zašklebí se Nala.
„Asi to máš v krvi.“
„Tohle na mě nezkoušej,“ zatvrzuje se.
„Nic jsem přeci neřekl,“ namítá. „Ale když už jsme u toho… měla by ses nad tím zamyslet. Co bude, až svrhneme Abernanta a jeho krutovládu? Nebude nikdo, kdo by ji převzal. Laager, Tsubata, Sapphirehall… Strhne se občanská válka, která se bude táhnout dlouho. Můžeš je toho ušetřit.“
Nala se k němu obrací s uvědomělým pohledem. „Stejně tak i ty.“
Amon se jen pobaveně zašklebí.
Přichází k nim Ridley. „Nalo,“ přikývne směrem k ní a obrátí se na muže po jejím boku. „Amone. Přichází náš okamžik. Je připraveno dost mužů, aby to stačilo na obsazení ulic a středu města,“ spouští. „Vaše armáda je připravena vydat se do akce. Čeká se jen na rozkazy. Jaké jsou vaše instrukce?“
„Není na co čekat. Vyrážíme,“ rozhodne Amon. „Ridley, ty tady zůstaň a starej se zatím o sídlo a Narsh. Kdyby-“ zastavuje se. „Kdyby se nám stalo cokoliv, tohle místo je tvůj domov. Můžeš tu zůstat a spravovat ho.“
„Děkuji za tvoji štědrost,“ usměje se. „Ale já jsem si jistý, že vše dopadne podle plánu.“
Amon jen nejistě přikývne. Snad aby mladíka ukonejšil. Nala i Amon se naloďují.
Nala se přidává k Ariettě a jejím žoldákům. Jsou následovány Eliasem a jeho týmem a Ridleyho muži. Mají za úkol obsadit celé město a potlačit vojenskou sílu v ulicích.
Amon následuje Gilberta a jeho četu a ty ostatní, kteří přišli bojovat za Amona. Společně si vzali za úkol zaútočit na citadelu a obsadit ji. Vyjde na kapitánský můstek a shlédne dolů k připraveným mužům. Osvěžuje si tak své vzpomínky z minulosti. „Sapphirehall vysílá část svého vojska na jih k Arcadii. Zřejmě nepočítá s tím, že se zapojí do konfliktu i Fabulex. Tím, že Sapphirehall vyslal větší armádu, se stává zranitelný v srdci města. Neočekává náš útok. Naše překvapení bude vítězstvím!“ zvolá povzbudivě.
Všichni vojáci zvedají své zbraně s bojovým pokřikem vítězství.
Gilbert se zasměje. „Tak, chlapy, jedem do války! Tohle nebude žádná strkanice jako dobývání nějakýho sídla nebo bránění vesnice, tak se připravte!“ upozorní je. „Zvedněte kotvy!“

Směrem na druhou stranu světa se plaví loďstvo z Fabulexu. Vyloďují se na západním pobřeží jižního kontinentu. Kai se svým věrným společníkem po svém boku vyráží s celou armádou Fabulexu vstříc na pomoc Arcadii.
„Nakonec jsem musel zmobilizovat kohorty,“ posmutní panovník s neskrývaným smutkem v jeho vlídných modrých očích. „Z vojenských potyček na severu se nakonec stala světová válka. Celé je to tak, jak to plukovník Crawford předpovídal. Sakra!“
Hnědovlasá kapitánka, která dávala pozor u vchodu do paláce, při zmínění plukovníkova jména smutně sklápí pohled do země. Znamenal pro ni mnoho. Byl její spřízněná duše. Byla jediná, která mu dokázala plně porozumět a strávit jeho nechvalnou povahu. Jeho smrt ji velmi zasáhla.
„Sapphirehall mi vzal bratra, ale i tak jsem nechtěl vést svůj lid do boje. Situace se však změnila. Nemůžu se dívat na to, jak kvůli ambicím falešného vládce trpí a umírají další a další lidé. Sice dnes zemře mnoho vojáků na obou stranách, ale jsem si jistý, že to už konečně ukončí tohle šílenství jednou pro vždy,“ zatíná pěsti. „Amon a Nala teď vedou své vojsko do Sapphirehallu. Ten má rozdělené síly a to zapříčiní jeho porážku. Přesně, jak plukovník předpokládal.“
„Naše kohorty rozpráší sapphirehallské legie u Arcadie na počest pana Darshe a plukovníka Crawforda i všech ostatních,“ přitakává Tear. „Jsem s vámi, kdybych se měl utkat se služebníkem.“
Kai přikývne a podívá se do dálky. Od Arcadie se začínají ozývat rány a křik. „Obávám se, že sapphirehallská flotila je na cestě. Musíme si pospíšit a podat Arcadii pomocnou ruku.“
Kai vyráží kupředu následován celým oddílem svých mužů a mimo jiné i se svým služebníkem.

(Pokračování příště)

CONVERSATION

0 comments:

Okomentovat

Back
to top